Každé dítě je citlivé svým způsobem – některé více, některé méně. Pokud už však v některých aspektech dítě překročí normální hranici, může spadat do kategorie tzv. „vysoce citlivých dětí“, se kterou přišel psycholog Dr. Elaine. Přečtěte si hlavní znaky takových dětí a zjistěte, jak s takovým dítětem nejlépe jednat.
Vysoce citlivé dítě je citlivější na okolní vlivy než ostatní děti. Takové dítě si velmi dobře uvědomuje vnější svět a rychle reaguje na jemné změny kolem sebe. Vysoce emocionální dítě je také intenzivně ovlivněno emocemi druhých. S pojmem „vysoce citlivé dítě“ přišel psycholog Dr. Elaine, který uvádí, že vysoká citlivost je zcela běžná a vyskytuje se přibližně u 15 až 20 procenty populace. Tento jev byl studován u kojenců a dětí více než 50 let, kdy je často popisován i jako nízký smyslový práh, plachost, bázlivost, nebo byly takové děti označovány za introverty. Jenže tyto pojmy nejsou použity pro vysokou citlivost zcela správně, ačkoliv může vypadat podobně jako tyto osobnostní rysy. Vysoce citlivé děti jsou často okolním světem nepochopeny a nahlíží se na ně špatně. Zde je seznam základních znaků vysoce citlivých dětí:
Stydlivé děti mají tendenci se nepříjemným situacím vyhýbat úplně. U vysoce citlivých dětí však můžete pozorovat nervozitu při neznámých sociálních situacích, kdy raději sledují dění z přiměřené vzdálenosti. Dítě potřebuje čas na zpracování toho, co se kolem něj děje. To znamená, že se situaci jako takové nevyhýbá, jen potřebuje více času na její zpracování a vymyšlení postupu.
Pokud jste dospěli k názoru, že máte vysoce citlivé dítě, pak vás nejspíš bude zajímat, v čem se může výchova takového dítěte lišit. U vysoce citlivých dětí se každodenní detaily života jeví jako velké. Ačkoliv si rodiče citlivých dětí často přejí, aby jejich děti byly méně vybíravé nebo přehnaně citlivé, ve skutečnosti je vysoká citlivost jednou z charakteristik nadaných dětí. Rodičovství má pro takové děti zásadní význam, protože jsou rozdílně vnímavé ke svému prostředí a výchově. Podle studií se citlivým dětem daří více než necitlivým dětem, když mají pozitivní zkušenosti z dětství, ale také trpí více zdravotními riziky, když mají negativní zážitky z dětství.Základem je takové dítě přijmout, jaké je. Je důležité si uvědomit, že citlivé dítě není slabé a nepotřebuje činit drsnějším. Akceptujte i skutečnost, že prožívá svět jinak než vy. Věřte svému dítěti, když říká, že ho něco bolí nebo škrábe, i když si myslíte, že dramatizuje. Nebuďte na citlivé děti tvrdé, pozitivní rodičovství přináší nejlepší výsledky. Přehnaně autoritářský přístup jim akorát poškodí sebevědomí. Dejte také pozor na svůj křik, pokud se zlobíte. Vysoce citlivé děti nesou tyto zvuky daleko hůře než ostatní děti. Přizpůsobujte se v rámci možností potřebám vašeho dítěte a buďte trpěliví.
Parenting For Brain, ScienceDirect, Wiley Online Library
